Evropská komise zveřejnila dne 8. 9. 2022 v pořadí již třetí Sdělení ve věci přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí. Apeluje tím tak na skutečnost, že environmentálních cílů, které si Evropská unie stanovila a v současnosti jim vytváří právní rámec projednáváním a přijímáním revizí a nových návrhů směrnic a nařízení, nelze dosáhnout bez jejich faktického dodržování.
Jak uvádí Zelená dohoda pro Evropu, „Komise a členské státy musí rovněž zajistit, aby byly politiky a právní předpisy prosazovány a účinně prováděny.“, a jak vzpomíná Sdělení Komise, „přezkum provádění environmentálních předpisů bude hrát rozhodující úlohu při mapování situace v jednotlivých členských státech.“
Sdělení Komise tedy představuje rozsáhlou analýzu provádění právních předpisů na území jednotlivých členských států a kontroluje, jak účinně vlády zajišťují jejich naplňování.
Přezkum Evropské komise se zabývá hlavními oblastmi životního prostředí jako je oběhové hospodářství a nakládání s odpady, biologická rozmanitost a přírodní kapitál, kvalita ovzduší, ochrana před průmyslovými emisemi a hlukem, kvalita vody a hospodaření s ní a dalšími oblastmi v boji proti změnám klimatu.
Po analýze každé z těchto uvedených oblastí je závěrem zmíněn členský stát (či státy), který ve věci řešení dané problematiky přijal konkrétní úspěšný postup. České republice se tak dostalo uznání za zavedení programu výměny zastaralých a nevyhovujících lokálních zdrojů vytápění v domácnostech (kotlíková dotace), podporovaný z fondů EU. Program měl celkově do roku 2020 podpořit výměnu 100 000 kotlů, což vedlo k úspoře 2,7 kT emisí pro lidské zdraví škodlivých polétavých prachových částic a k úspoře spotřeby energie.
Při přezkumu provádění právních předpisů v oblasti přírody se Evropská komise zabývala především naplňováním požadavků směrnice o ochraně přírodních stanovišť a směrnice o ochraně volně žijících ptáků, a tedy způsobem, jakým členské státy zajišťují příznivý stav ochrany přírodních stanovišť a druhů. Dle výsledků průzkumu lze stav této ochrany v České republice z 50 % označit za „horší“, z 30 % dokonce za „špatný“, přičemž tedy pouze zbývajících 20 % udává odpovídající „dobrou“ kvalitu ochrany stanovišť a druhů na našem území. Závěrem pak Evropská komise uvádí, že mezi stanoviště v nejhorším stavu v celé EU patří polopřirozené travinné porosty, vrchoviště, rašeliniště a močály.
Zásadní úspěch lze zaznamenat také ve výsledku procentuální míry oběhového využívání materiálů k roku 2020, Česká republika se nachází na 20. místě v porovnání s ostatními členskými zeměmi, naopak v míře recyklace komunálního odpadu, překvapivě, zaostává. V míře recyklace se pak mezi lídry řadí především Německo, Slovinsko či Estonsko.
Klíčovou otázkou pak zůstává naplnit investiční potřeby jednotlivých členských zemí, které jsou zcela zásadní předpokladem plnění cílů v oblasti životního prostředí, přičemž mají činit až 110 miliard EUR ročně. Téměř dvě třetiny mezery v investicích do životního prostředí se týkají řešení obecného znečištění a ochrany a správy vodních útvarů.
Největší počet případů, jimiž se Evropská komise zabývá, představuje porušení právních předpisů EU v oblasti životního prostředí – jedná se asi 20 % z celkového počtu. Zde se můžete seznámit taktéž s interaktivní mapou porušování právních předpisů v oblasti životního prostředí, řízení v této souvislosti čelila Česká republika naposledy v roce 2017 ohledně nesprávné transpozice směrnice č. 2010/63/EU o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely, která byla propsána do českého právního řádu novelou zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, a dále ohledně nesprávné aplikace směrnice č. 2002/49/ES o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí, která byla zákonodárci promítnuta novelou zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.
Zdroje:
