Návrhy Evropské komise na obnovu poškozených přírodních oblastí v Evropě do roku 2050 a snížení používání pesticidů o polovinu do roku 2030

navrhy-ek-na-obnovu-poskozenych-prirodnich-oblasti

V souvislosti s naplňováním cílů stanovených ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ přijaté v rámci balíčku Fit for 55 navrhla Evropská komise dne 22. června nová pravidla pro používání pesticidů. Konkrétně se jedná o návrh nařízení, které má nahradit stávající směrnici o udržitelném užívání pesticidů. Nařízení umožní, že takto formulovaná nová pravidla budou při jeho přijetí přímo použitelná ve všech členských státech. Dle sdělení Komise se totiž ukazuje, že současná pravidla jsou příliš mírná a nejsou prováděna rovnoměrně.

Hlavním závazkem vyplývajícím ze strategie, kterou nařízení provádí, je snaha snížit používání chemických a nebezpečnějších pesticidů o 50 %, a tím zastavit úbytek biologické rozmanitosti a zajistit potravinovou bezpečnost.

Nová opatření mají zajistit, aby všichni zemědělci a další profesionální uživatelé pesticidů uplatňovali tzv. integrovanou ochranu rostlin (IOR), což je komplexní systém zásad spočívající ve zvažování veškerých dostupných metod a vhodných opatření ochrany rostlin, jejich následná integrace do péče o rostliny tak, aby tyto postupy zajistily růst zdravých plodin a současně nevytvářely či minimalizovaly rizika pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Při aplikaci IOR budou muset její uživatelé nejprve zvážit alternativní ekologické metody prevence a ochrany před škůdci a teprve poté bude možné se, jako krajní řešení, uchýlit k užití chemických pesticidů. Uživatelé budou dále povinni vést taktéž evidenci užitých pesticidů.

Dále má dojít také k zákazu používání pesticidů v citlivých oblastech jako jsou veřejné parky a zahrady, hřiště, rekreační nebo sportovní hřiště, veřejné stezky, jakož i jiné ekologicky citlivé oblasti (např. síť Natura 2000), a to minimálně do 3 metrů od těchto oblastí.

Jak uvádí Evropská komise, kromě vytváření zdravotních rizik zapříčiňují pesticidy také úbytek opylovačů, přičemž 75 % celosvětových druhů potravinářských plodin závisí na opylování zvířaty a 50 % půdy v EU, na které se pěstují plodiny závislé na opylovačích, se již potýká s nedostatečným opylováním. V Evropě je pak 10 % druhů včel a motýlů na pokraji vyhnutí a u 33 % z nich klesá počet jejich jedinců.

snizeni-pouzivani-pesticidu

[1]

V souvislosti s přijetím nových pravidel se i čeští uživatelé budou muset přizpůsobit ekologičtějšímu přístupu v zemědělství, přičemž užívání pesticidů je v České republice pořád značně rozšířené, trh s nimi zde převyšuje 7 miliard korun. Ten si však dělí především velké zahraniční firmy, českým výrobcem pesticidů.[2]

Členské státy si tak budou muset stanovit vlastní pravidla pro jednotlivé plodiny a určit alternativy, které mají být používány namísto chemických pesticidů. Ty budou muset Komisi předkládat podrobné výroční zprávy o pokroku v této oblasti a provádění pravidel. Členské státy budou muset také poskytovat poradenské služby v oblasti udržitelného používání pesticidů, inovací, digitálních technologií a udržitelného hospodaření s živinami.

Regulace pesticidů se tak postupně zpřísňuje a jejich uživatelé by se na ni měli včas připravit hledáním alternativních, ekologicky šetrnějších řešení. Evropská unie bude zemědělskou reformu podporovat i finančně prostřednictvím strategických plánů Společné zemědělské politiky (SZP). V rámci nich bude k dispozici celkem 261 miliard EUR, z nichž část bude skoro 70 miliard použito na podporu udržitelných zemědělských postupů příznivých pro životní prostředí.

Znění návrhu nařízení o udržitelném užívání pesticidů najdete zde.

Právní rámec obnovy přírodní rozmanitosti

Evropská komise současně přijala návrh nového nařízení o obnově přírody, jedná se o zcela první dokument, který uceleně pojednává o obnově ekosystémů a biologické rozmanitosti. Cílem dokumentu je postupná revitalizace až 80 % evropských stanovišť, která jsou ve špatném stavu, a navrácení přírody do všech ekosystémů, od lesů a zemědělské půdy až po mořské, sladkovodní a městské ekosystémy. Jednou z hlavních priorit pak mají být ekosystémy, které mají největší potenciál pohlcovat a ukládat uhlík (např. rašeliniště, mokřady, půdy, lesy a oceány) či předcházet dopadu přírodních katastrof (např. povodní).

Znění unijního návrhu „zákona o obnově přírody“ najdete zde.

Zdroj: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_22_3746


[1] https://ekonom.cz/c1-66816860-pesticidy-skodi-lidem-a-prirode-vedci-hledaji-jejich-zdrave-alternativy

[2] https://finmag.penize.cz/byznys/435223-pesticidy-vynaseji-presto-jsou-na-odpis-jake-alternativy-resi-vyrobci