co-myslime-kdyz-mluvime-o-taxonomii

Co myslíme, když mluvíme o taxonomii EU

Mluvíme-li o taxonomii, mluvíme o investicích.

Jak sděluje Zelená dohoda (a rozumí se samo sebou), v zájmu dosažení klimatických cílů bude zapotřebí uskutečnit významné investice, pouze do roku 2030 pak Komise odhaduje, že si opatření vyžádají přibližně 260 miliard EUR ročně.

Termín „taxonomie“ je v souvislosti se Zelenou dohodou často skloňován, i když samotný text dohody se o něm zmiňuje v podstatě v jedné větě, která uvádí, že posílení udržitelných investic bude vyžadovat přijetí taxonomie pro klasifikaci environmentálně udržitelných činností.

Taxonomii tak můžeme chápat jako systém kritérií a standardů, které pomáhají určit, jaké hospodářské činnosti lze považovat za skutečně „zelené“, a zda je tedy pro soukromé investory či veřejné subjekty účelné nebo výhodné je finančně podporovat. V této souvislosti se často mluví o tzv. greenwashingu či green sheenu (zeleném lesku), kdy se nějaký produkt či služba prezentuje jako ekologicky šetrný, ačkoliv tomu tak není. Greenwashing má pak za následek nejen konstantní poškozování životního prostředí výměnou za dobré veřejné povědomí a podnikatelský zisk těch, kteří dezinformace šíří, ale vytváří také skepsi veřejnosti vůči veškerým ekologickým opatřením. Jedním z cílů taxonomie EU je pak samozřejmě této praxi zabránit a předcházet jí stanovením pevných rozlišovacích kritérií.

Za základní právní provedení taxonomie lze označit nařízení EP a Rady (EU) č. 2020/852 ze dne 18. června 2020 (dále jen „nařízení o taxonomii), které „stanovuje kritéria pro určení toho, zda se hospodářská činnost kvalifikuje jako environmentálně udržitelná, a to pro účely stanovení míry, do jaké je investice environmentálně udržitelná.“

Činnost, která je dle nařízení o taxonomii environmentálně udržitelná, musí splňovat čtyři základní předpoklady:

  • významně přispívá k jednomu (či více) ze šesti environmentálních cílů (například zmírňuje změny klimatu, přizpůsobuje se změně klimatu, udržitelně využívá a chrání vodní a mořské zdroje apod.);
  • zároveň významně nepoškozuje žádný z těchto šesti environmentálních cílů;
  • je vykonávána v souladu s minimálními sociálními zárukami (především pak dodržování lidských práv a podnikatelské etiky);
  • a v neposlední řadě činnost odpovídá stanoveným technickým (screeningovým) kritériím.

Technická screeningová kritéria jsou vymezené technické podmínky pro jednotlivá hospodářská odvětví a činnosti, jejichž naplnění udává, zda je činnost v souladu s prvními dvěma shora uvedenými předpoklady. V praxi se pak jedná o stanovení určitých prahových či konstantních hodnot, postupy v souladu s mezinárodními standardy, určení způsobu nakládání s odpadem, který v souvislosti s činností vzniká, využívání či nevyužívání konkrétních materiálů či technologií při provádění činností apod.

K přijetí této technické stránky právní úpravy byla zmocněna Komise v nařízení o taxonomii.

Prvním z takto přijatých delegovaných aktů je nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021 (dále jen „nařízení Komise“), které stanovuje technická screeningová kritéria toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu (tj. prvních dvou environmentálních cílů), a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů.

Pro představu níže uvádíme úryvek z nařízení Komise, ze kterého lze vyčíst část vymezených technických kritérií v rámci bodu odvětví „energetiky“, oblasti „výroby elektřiny z vodní energie“, a to pro konkrétní činnost „výstavby nebo provozu zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu z vodní energie“.

co-myslime-kdyz-mluvime-o-taxonomii

Přehledněji však lze taxonomická kritéria vyčíst z tzv. taxonomického kompasu (EU Taxonomy Compass). Ten umožňuje vyhledávat jednotlivá kritéria podle sektorů a podle hospodářských aktivit.

Jakkoliv hrozivě taxonomie EU může působit, naplňování taxonomických předpokladů je, prozatím, dobrovolnou záležitostí, a s nadsázkou lze říci, že tato právní úprava počítá s tím, že kromě dobrého pocitu, nebude pro ekonomické subjekty motivací nic jiného než snaha být investičně způsobilý. Lze tedy předpokládat, že to bude především sám trh, který bude regulátorem nových pravidel. Nabídka se bude muset dříve či později přizpůsobit poptávce soukromých investorů po udržitelných projektech, ostatní se pro ně stanou ekonomicky neperspektivní a rizikové. Stimulem by mohl být taktéž balíček 1,8 bilionu EUR, který Evropská unie připravila k dispozici na realizaci cílů Zelené dohody v rámci programu oživení NextGenerationEU.

Závěrem se zmíníme o ožehavé otázce, která se s tématem taxonomie pojí, a to sice, zda by odvětví plynárenství a jaderné energie mělo být taktéž zařazeno na taxonomický seznam udržitelných činností.

Ačkoliv prvotní úprava nařízení Komise tato odvětví nezmiňovala, nakonec Komise dne 2. února 2022 zveřejnila návrh tzv. Doplňkového aktu k Nařízení Komise (dále jen „Doplňkový akt“), který taxonomii o tato odvětví rozšiřuje. Pracuje s nimi však velmi opatrně, stanoví pro ně jasné a přísné podmínky a akceptuje je jako pouze „přechodné“ činnosti k těm činnostem, které již byly vymezeny. Hlavním argumentem pro tento názorový obrat pak byla snaha urychlit přechod od vysoce emisních činností jako je zejména výroba uhlí.

Doplňkový akt byl dne 6. 7. 2022 přijat Evropským parlament a má vstoupit v platnost 1. ledna roku 2023.


Kam dál…

Co myslíme, když mluvíme o taxonomii EU

Mluvíme-li o taxonomii, mluvíme o investicích. Jak sděluje Zelená dohoda (a rozumí se samo sebou), …

Emisní systém aneb kde se vzala emisní povolenka

Vědecké studie jasně dokazují, že skleníkový efekt vznikající vypouštěním antropogenních skleníkových plynů do atmosféry je …

Jak jsme na tom s vodíkem?

Nekompromisní strategie Evropské unie stát se do roku 2050 první klimaticky-neutrální ekonomikou vyžaduje hledání alternativních …

Jak se měří uhlíková stopa

Měření emisí skleníkových plynů je v současnosti klíčovým nástrojem hodnocení toho, jak si antropogenní hospodářská …

Na úvod k zelené dohodě

„Naším záměrem je učinit z Evropy první klimaticky neutrální kontinent na světě. Předloženými návrhy chceme …

Nefinanční report

Nefinanční report Co si představit pod pojmem “nefinanční reporting”, jak se vytváří, jaký má obsah …

Povinnosti (nejen) velkých společností v oblasti náležité péče

V prostředí malé či střední firmy, jejíž výrobní řetězec nepřesahuje českých hranic, je těžko představitelné, …

Proč je důležité míti nefinanční report

Finanční výkaz už dávno není jediným klíčovým nástrojem dobré prezentace firmy. To, do jaké míry …

Taxonomie EU

Taxonomie EU Zde se dozvíte vše, co potřebujete vědět o taxonomii Evropské unie. …

Vývoj politiky životního prostředí EU

Otázky udržitelného přístupu a ochrany životního prostředí představují dnes neodmyslitelnou součást unijních i národní politik …

Zelená dohoda – vysvětlení základních pojmů

Zelená dohoda, některými zpochybňovaná, jinými oslavovaná, je bezpochyby pojem, se kterým se za poslední tři …

Zelená dohoda jako investiční příležitost

Zelená dohoda pro Evropu je ambiciózní plán představený Evropskou komisí poprvé v prosinci roku 2019. Jejím …